Herečka Kateřina Brožová se ocitla uprostřed nepříjemné internetové kauzy. Jak dnes ráno upozornil Deník.cz, na sociálních sítích se ve velkém šíří tvrzení, podle něhož musí Norsko odstranit 150 větrných turbín, protože údajně způsobovaly deformity novorozených sobů. Příspěvek podle Deníku sdílela na svém profilu také Brožová.
Jenže dramatická historka, která na první pohled působí jako ekologická bomba, zásadně překrucuje skutečný norský případ.
Na celé věci je zrádné především to, že dezinformace využívá část skutečného příběhu.
V Norsku se opravdu vedl rozsáhlý spor kolem 151 větrných turbín na poloostrově Fosen a případem se zabýval tamní nejvyšší soud. Nešlo však o žádné prokázané deformace narozených sobů, kvůli nimž by úřady nařídily likvidaci elektráren. Skutečné jádro konfliktu bylo právní, společenské a lidskoprávní.
Podle podrobného rozboru Law Library of Congress norský nejvyšší soud v říjnu 2021 rozhodl, že povolení související s projektem ve Fosenu zasahovala do práva původních Sámů na výkon jejich kultury, jejíž součástí je tradiční chov sobů. Právě možnost pokračovat v pastevectví byla pro rozhodnutí klíčová. Soud tedy řešil dopady větrných elektráren na tradiční způsob života a kulturní práva původního obyvatelstva, nikoli údajnou vlnu vrozených vad u sobích mláďat.
Z děsivé historky zbyla úplně jiná realita
Ani tvrzení, že Norsko musí všech 151 turbín odstranit, neodpovídá současnému stavu.
Norská vláda uvádí, že po dlouhém vyjednávání byly uzavřeny dohody jak s pastevci z jižního Fosenu v prosinci 2023, tak se skupinou ze severního Fosenu v březnu 2024.
Součástí řešení jsou mimo jiné další možnosti zimní pastvy a opatření, která mají umožnit pokračování tradičního chovu sobů. Turbíny přitom mohly zůstat v provozu.
Také agentura Reuters v březnu 2024 informoval, že dohoda dlouholetý konflikt ukončila a zahrnovala kompenzace, dodatečné pastviny i právo pastevců ovlivnit případné další pokračování provozu po skončení současných licencí. Skutečný příběh tedy rozhodně není banalitou ani reklamou na větrnou energetiku. Je to vážný spor o práva původního obyvatelstva. Jenže právě proto není potřeba přidávat k němu šokující historku o deformovaných mláďatech, pro kterou citované dokumenty žádný podklad nedávají.
Slavné jméno dalo nepravdivému tvrzení další pozornost
V případě Kateřiny Brožové je podstatné držet se přesně toho, co je doloženo: podle dnešní zprávy tvrzení sdílela. Z dostupných podkladů nevyplývá, že by příběh sama vytvořila, ani nelze bezpečně tvrdit, proč mu věnovala pozornost nebo nakolik mu věřila.
Její jméno se však právě kvůli sdílení dostalo do následného ověřování celé kauzy. A z nevinně vypadajícího kliknutí se rázem stalo téma, které už neřeší jen anonymní účty na sociálních sítích.
Bulvár miluje příběhy, které udeří během několika sekund, a deformovaní sobi vedle obřích turbín jsou přesně takovým obrazem. Jenže skutečnost je tentokrát mnohem komplikovanější a paradoxně i silnější. Za norským případem stojí roky sporů, rozhodnutí nejvyššího soudu, protesty původních obyvatel a nakonec složité dohody o zachování pastevectví. Jedna senzační věta to všechno změnila v úplně jiný příběh.
Brožová se jeho autorkou podle dostupných informací nestala, ale jejím sdílením se její jméno s nepravdivým tvrzením spojilo. A právě u známých tváří je rozdíl mezi kliknutím na „sdílet“ a ověřením informace někdy mnohem viditelnější, než by si samy přály.
