Bára Nesvadbová se po padesátce na partnerské vztahy dívá bez romantických iluzí. V aktuálním rozhovoru pro magazín ProŽeny.cz otevřeně přiznala, že mít vedle sebe životního parťáka považuje za mnohem lepší variantu než být sama. Současně ale dodala, že se jí takového člověka zatím najít nepodařilo. Problém nehledá jen na druhé straně – sama o sobě říká, že vidí některé věci příliš černobíle a kompromisy jí nejdou právě snadno.
O nedostatek mužské společnosti přitom rozhodně nejde. Spisovatelka popsala několik dlouholetých mužských přátel, kteří v jejím životě zastávají velmi důležité místo.
Jeden je pro ni téměř kombinací nejlepšího kamaráda, otce a partnera, další považuje prakticky za rodinu. Právě tato síť pevných vztahů zřejmě nastavila laťku vysoko: Nesvadbová nehledá někoho jen proto, aby vedle ní někdo byl, ale partnerství postavené na blízkosti, spolehlivosti a skutečném porozumění.
O tom, že její cesta k partnerskému klidu nebyla jednoduchá, mluvila už dříve. V rozhovoru pro zpravodajský server Novinky.cz zároveň popsala období, kdy po bolestivé zkušenosti ztratila důvěru ve vztahy a o žádné seznamování nestála. Připustila tehdy, že ji zasáhla lež a že se musela znovu učit připustit možnost, že by někomu mohla dát větší prostor. Zároveň zdůrazňovala, že od muže očekává především přátelství, blízkost, spolehlivost a pravdivost.
Její současný postoj proto není rezignací na lásku. Spíš působí jako odmítnutí vztahu, který by existoval jen kvůli strachu ze samoty. Nesvadbová má vlastní práci, dospělou dceru Bibianu, blízké přátele a rozsáhlé charitativní aktivity.
Partner by do takového života podle jejího vyprávění musel přinést něco skutečného, nikoli pouze vyplnit prázdné místo.
Také její zkušenosti s intimitou jsou mnohem konzervativnější, než by mohly napovídat některé postavy z jejích knih. Pro zpravodajský portál iDNES.cz a jeho magazínovou rubriku loni řekla, že intimních partnerů měla ve skutečnosti málo, označila se za stydlivou a věrnou a zdůraznila velký rozdíl mezi zamilovaností a skutečnou láskou. Její literární pověst ženy, která bez zábran rozebírá mužsko-ženské vztahy, tak není přesným obrazem toho, jak sama svůj osobní život prožívá.
Velkou proměnou prošel i vztah s dcerou. Bibiana už žije vlastní život a Nesvadbová připouští, že se musela naučit přijmout její samostatnost. Z někdejšího téměř nerozlučného soužití matky s dcerou vznikl vztah dvou dospělých žen, které jsou si stále velmi blízké, ale každá stojí na vlastních nohách.
Pro Nesvadbovou tím zároveň začala nová životní etapa, v níž má větší prostor sama pro sebe – a také jasnější představu o tom, koho by do něj byla ochotná pustit.
Raději sama než ve vztahu, který nedává smysl
Bára Nesvadbová tedy lásku neodepsala. Naopak otevřeně říká, že život s opravdovým partnerem by považovala za lepší než samotu. Zároveň ale po zkušenostech odmítá dělat ze vztahu povinnou položku životního seznamu.
Ve dvaceti může člověk věřit, že stačí zamilovanost.
Po padesátce už Nesvadbová hledá mnohem víc – důvěru, blízkost, respekt a muže, kvůli němuž nebude muset popřít vlastní život. A dokud takový nepřijde, nemá důvod měnit samostatnost za kompromis, který by ji ve výsledku dělal méně šťastnou.