Legendární tvář evropských filmových indiánek se vrací do české metropole. Blesk ve své aktuální zprávě uvádí, že Gojko Mitić (86) přijede do Prahy a setká se s českými fanoušky. Pro příznivce Vinnetoua však bude nejdůležitější jiná část návštěvy: osobní kontakt s hercem, jehož jméno je s dobrodružnými příběhy spojené už desítky let.
Termín je pevně stanoven na úterý 1. září 2026 od 17 hodin. Oficiální program Planetum uvádí akci „Hvězdná noc: Gojko Mitić“ v Planetáriu Praha na pražském Výstavišti. Součástí večera má být Meet & Greet, autogramiáda a možnost společné fotografie.
Právě tady dostává návštěva zvláštní náboj. Podle zveřejněných informací půjde o poslední návštěvu České republiky, nikoli jen o další zastávku v programu. Důvod, proč je cesta označována jako poslední, dostupné oznámení neupřesňuje, takže prostor pro spekulace zůstává mimo ověřená fakta.
Praha dostane poslední šanci na osobní setkání
Jeho cesta do Prahy nemá pouze vzpomínkový rozměr. Pražská návštěva má i pracovní rovinu, protože se podle zveřejněných informací spojí s účinkováním v českém snímku, který produkuje Pixeso studio. Podrobnosti o příběhu, jeho roli ani termínu natáčení oznámení neuvádí.
Při Meet & Greet se filmová legenda ocitne před fanoušky bez obrazovky, střihu a bezpečné vzdálenosti, kterou vytváří plátno. Návštěvníci mohou získat podpis a společnou fotografii, ale především uvidí herce přímo, nikoli jen prostřednictvím dobrodružných scén. Právě osobní přítomnost může dát jinak krátké návštěvě výrazně silnější rozměr. Pro české publikum nejde o novou tvář, kterou by bylo nutné teprve představovat. Jeho filmy patřily po desetiletí k oblíbeným dobrodružným titulům a pro řadu diváků zůstaly spojené s dětstvím i romantickou představou Divokého západu. V takové chvíli se autogramiáda mění v setkání s vlastními vzpomínkami.
O novém českém filmu se v dostupném oznámení objevilo jen minimum konkrétních informací. Není v něm uveden název snímku, režisér ani postava, kterou má Mitić ztvárnit. Není proto možné poctivě slibovat velký návrat na plátno, dokud tyto údaje nebudou potvrzeny.
Z epizodních rolí k indiánské koruně
Mitićova cesta k filmové slávě nezačala rolí hlavního Vinnetoua. Na počátku kariéry se objevil v původní filmové sérii z 60. let, která byla spojena s Pierrem Bricem, a ztvárnil v ní menší vedlejší a epizodní úlohy. Později však k nejslavnějšímu indiánskému hrdinovi evropské kinematografie přilnul mnohem výrazněji.
Největší slávu mu přinesly dobrodružné snímky východoněmeckého studia DEFA.
Především během 60., 70. a 80. let opakovaně ztvárňoval indiánské bojovníky a náčelníky, čímž si vybudoval pozici jedné z nejvýraznějších tváří tohoto filmového žánru. Jeho popularita přitom dávno překročila hranice tehdejšího východního Německa.
Před kameru si přinesl výbavu, kterou nelze natrénovat přes noc. Věnoval se sportu a na začátku filmové dráhy pracoval také jako kaskadér. Díky atletické postavě a fyzické zdatnosti zvládal řadu náročných scén sám, takže jeho hrdinové nepůsobili jako uhlazené figuríny z ateliéru.
Jeho postavy bývaly hrdé, čestné a odvážné. Ve filmových příbězích bojovaly za svobodu a práva svého lidu, což jim dávalo jasný morální řád a divákům snadno čitelnou stranu, které měli držet palce. Mitić tak nebyl pouze mužem v kostýmu, ale tváří celého typu dobrodružného hrdiny.
Výraznou kapitolu pak napsal v německém Bad Segebergu. Oficiální stránky Karl-May-Spiele uvádějí, že tam v letech 1992 až 2006 ztvárnil Vinnetoua, absolvoval 1 024 představení a po patnácti letech se s rolí rozloučil. Později se na stejné scéně objevil také jako Intschu-tschuna.
Proč Mitić dodnes funguje na několik generací
V roce 2016 se k příběhům o Vinnetouovi přiblížil znovu.
V novém filmovém zpracování jeho příběhů ztvárnil Inču-čunu, Vinnetouova otce. Nešlo tedy o prosté opakování staré role, ale o návrat do světa, který zásadně ovlivnil jeho kariéru.
Právě spojení několika etap dělá z jeho pražské návštěvy víc než běžnou propagační zastávku. Jedni si ho pamatují z filmových indiánek DEFA, další z arény v Bad Segebergu a mladší diváci ho mohou znát z pozdějšího zpracování Vinnetouových příběhů. Jedno jméno tak spojuje odlišné obrazovky i rozdílné divácké generace.
U Mitićových indiánských hrdinů navíc nebyla důležitá jen akce.
Jejich příběhy pracovaly s motivy svobody, cti a odpovědnosti, které byly pro publikum srozumitelné bez ohledu na věk. Právě tato jednoduchá, ale pevná morální osa pomohla filmům přežít dobu, v níž vznikly.
S odstupem desetiletí je navíc patrné, jak neobvyklou cestu urazil. Ze sportovně založeného začátečníka a kaskadéra se stal herec, jehož tvář se stala synonymem filmových indiánek. A přestože se žánry i vkus publika změnily, jeho jméno se stále vrací pokaždé, když přijde řeč na Vinnetoua a dobrodružné kino.
Tentokrát nejde jen o nostalgii
Mitić dnes žije v berlínské čtvrti Köpenick, v zeleni u jednoho z tamních jezer. Do Prahy tedy nepřijíždí jako člověk, který by byl trvale součástí českého veřejného prostoru, ale jako vzácný host s přesně vymezeným programem. Právě omezenost návštěvy zvyšuje její výjimečnost, aniž by bylo nutné přidávat neověřená dramata. Z dostupných informací zároveň nevyplývá, že by herec končil s filmem nebo že by pražská akce byla jeho posledním vystoupením vůbec. Jisté je pouze to, že zveřejněné oznámení označuje cestu za jeho poslední návštěvu České republiky. Všechno ostatní by v tuto chvíli byla jen nepodložená konstrukce.
Pro návštěvníky tak zůstává nejcennější samotná příležitost potkat člověka, který stál u několika podob evropského dobrodružného filmu. Fotografie a autogram jsou hmatatelnou památkou, ale jejich význam vzniká hlavně díky příběhu za nimi. Tentokrát se totiž nepodepisuje pouze herec, nýbrž i kus filmové historie.
Praha se v den setkání stane místem osobního kontaktu s hercem, který prožil několik podob dobrodružného filmu. Gojko Mitić do ní nepřijede jako anonymní host, nýbrž jako muž, jehož tvář si diváci spojují s indiány, koňmi a širokoúhlými výpravami. Jeho kariéra přitom nestojí pouze na jediné postavě, protože vedle Vinnetoua vybudoval výraznou stopu v celém žánru filmových indiánek. Do Prahy přiveze připomínku doby, kdy dobrodružný film dokázal spojit několik generací u jednoho příběhu. Pro starší fanoušky bude jeho přítomnost návratem k obrazům, které formovaly dětskou fantazii. Pro mladší může být důkazem, že některé filmové tváře nezmizí ve chvíli, kdy se změní móda. Největší sílu večera proto nemusí mít samotná fotografie ani podpis. Síla bude v setkání tváří v tvář s hercem, kterého dosud oddělovalo plátno, čas a změna filmového světa.
Fakt, že se mluví o poslední návštěvě Česka, dává termínu mimořádnou váhu, i když důvod tohoto označení zveřejněn nebyl. Jisté je, že čeští fanoušci dostanou příležitost být u toho osobně a naposledy přivítat jednu z velkých tváří evropských indiánek.
