Stačilo několik slov a kolem červené pohovky bylo rázem pořádně horko. Herečka a zpěvačka Kateřina Brožová ostře reagovala na upoutávku k Show Jana Krause, v níž televize představila jednoho z hostů jako kontroverzní osobnost. Jak upozornil eXtra.cz, Brožová pod příspěvek napsala: „Hmmm, je třeba zvednout sledovanost? Úpadek Honzíku.“ Jedovatý šťouchanec byl venku a internetová lavina se okamžitě rozjela.
Terčem její kritiky se stal díl odvysílaný 1. září, v němž se vedle Štěpána Kozuba, Jiřího Krhuta a Veroniky Beskydiarové alias Besky objevila také Heduš Nová, manažerka pražského erotického klubu, která sama používá označení „bordelmamá“. O jejím vystoupení podrobně informoval také web Prima Ženy. Kraus se své hostky vyptával na fungování podniku, klientelu i zákulisí branže a od Nové nakonec dostal nabídku hodiny v bazénu zdarma. Právě volba podobného tématu však Brožové očividně připadala jako krok, který už má k noblesní televizní zábavě hodně daleko.
Herečka přitom nepotřebovala sáhodlouhý manifest ani několik obrazovek rozhořčeného textu. Jednou krátkou poznámkou zpochybnila nejen výběr hosta, ale především motivaci stojící za jeho pozváním.
Narážka na sledovanost byla mimořádně ostrá právě proto, že naznačila něco, co žádná televizní show nechce slyšet nahlas – že místo zajímavého obsahu může přicházet snaha šokovat za každou cenu. Pod jejím komentářem se následně objevily souhlasné i nesouhlasné reakce a z televizní upoutávky se během chvíle stalo téma samo o sobě.
Bylo by ovšem příliš jednoduché tvrdit, že samotná přítomnost manažerky erotického klubu automaticky znamená úpadek pořadu. Heduš Nová přišla mluvit o skutečném oboru, který existuje, zaměstnává lidi a má vlastní klientelu i zákulisí, takže její profesní život může být pro talkshow legitimním tématem.
Spor se proto netočí pouze kolem ní, ale především kolem způsobu, jakým je podobný host prodáván publiku. Označení „kontroverzní host“, pikantní otázky a následná mediální bouře totiž dokonale ukazují, jak tenká dnes bývá hranice mezi rozhovorem a televizní provokací.
Pro Krause je navíc ostrá výměna názorů poněkud pikantní situací. Jeho pořad si léta buduje image na ironii, nečekaných otázkách a slovních soubojích, při nichž moderátor rozhodně nebývá jen nenápadným mužem s kartičkami v ruce. Když ale někdo stejnou dávku ironie pošle opačným směrem, pravidla hry se náhle měnit nemohou. Brožová jednoduše použila zbraň, kterou televizní publikum dobře zná právě z Krausova pořadu: krátkou větu, přesnou pointu a pořádně ostrý hrot.
A právě tady dostává celá přestřelka největší šťávu.
Kraus může být jízlivý, může hosty tlačit otázkami do kouta a jeho ostrý styl může někoho bavit stejně intenzivně, jako jiného vytáčí, jenže privilegium rozdávat slovní políčky neexistuje bez práva nějaké také schytat. Pokud jeho vystupování na diváka někdy působí povýšeně nebo hulvátsky, pak se nelze divit, že Brožové krátké „Úpadek Honzíku“ rezonuje tak silně. Spekulovat, zda se moderátor považuje za nějakého „nadčlověka“, by bylo absurdní – do hlavy mu nikdo nevidí. Jedno je však jisté: červená pohovka není královský trůn, mikrofon není žezlo a titul moderátora ještě nikoho nepovýšil na vyšší lidskou rasu. A jestli chtěl Kraus kontroverzi, tentokrát ji dostal dokonce bez příplatku za hodinu v bazénu.
