Lucie Junková, známá jako Lucy Junk, znovu otevřela téma svého života za oceánem. V rozhovoru pro eXtra.cz zveřejněném 29. srpna 2026 popsala, že se ke konci letošního roku plánuje vrátit do Spojených států a dál žít mezi Amerikou a Evropou. Pro jejího snoubence Sámera Issu to znamená změnu, která může do jejich vztahu přinést dlouhé odloučení.
Na první pohled jde o kariérní plán, v osobním životě však působí mnohem výbušněji. Lucy nechce Ameriku odsunout do minulosti, protože tam má vybudované pracovní vazby, vzpomínky i lidi, které považuje za blízké. V Česku přitom zůstává její práce, projekty a vztah se Sámerem.
Právě střet těchto dvou světů dává příběhu pořádný bulvární náboj. Z veřejně popsaných plánů ale nevyplývá, že by Lucy oznamovala rozchod nebo odchod od svého snoubence.
Mluví spíše o životním modelu, v němž nechce obětovat ani české zázemí, ani americkou část svého života.
Amerika pro Lucy není minulostí
Za oceán se Lucie podle svých slov nevydala s hotovou kariérou v kapse. Chtěla zjistit, zda se dokáže prosadit bez známých cest a bez toho, aby jí někdo automaticky otevíral dveře.
Právě tahle nejistota pro ni byla důvodem, proč do amerického prostředí vstoupila.
Začátky však nebyly žádnou pohádkovou cestou ke slávě. Lucie rychle pochopila, že samotný talent v obrovské konkurenci nestačí. Úspěch podle ní stojí také na disciplíně, kontaktech, vytrvalosti a schopnosti neustále se přizpůsobovat.
Amerika jí zároveň změnila pohled na vlastní možnosti. V tamním prostředí se naučila věřit, že velké sny není nutné předem omlouvat ani zmenšovat. Sebevědomí však podle její zkušenosti nestačí, pokud za ním nestojí práce a ochota jít si za příležitostí.
Prosadit se v zemi plné talentovaných lidí pro ni znamenalo smířit se s tím, že nikdo nečeká právě na ni. Každý kontakt bylo nutné nejen získat, ale také udržet. Důležitou součástí úspěchu proto pro Lucii byla spolehlivost a schopnost dokázat, že na ni mohou ostatní dlouhodobě sázet. Navzdory tvrdé konkurenci si ze Spojených států odvezla především krásné vzpomínky. Potkala tam lidi, kteří se pro ni postupně stali mnohem víc než jen pracovními kontakty. Některé vztahy a vazby, které si za oceánem vybudovala, využívá dodnes. Největším testem pro ni nakonec nebyla konkurence ani nutnost neustále hledat nové příležitosti. Nejtěžší bylo naučit se spoléhat sama na sebe. V Americe neměla jistotu, že ji někdo zachrání pokaždé, když se něco nepovede.
Z této zkušenosti si odnesla nejen kontakty, ale také větší samostatnost. Lucie se věnuje zpěvu, herectví, modelingu, managementu i podnikání. Právě kombinace několika profesí jí umožnila vytvořit si život, který není závislý na jediném místě nebo jednom projektu.
V uplynulém roce sice ve Spojených státech nebyla. Naplno se věnovala práci, projektům a lidem v Česku, kde má vybudované zázemí. To ale podle všeho neznamenalo, že by se Ameriky definitivně vzdala.
Lucie svůj návrat za oceán plánuje ke konci letošního roku. Nejde přitom pouze o krátkou návštěvu nebo nostalgický výlet za starými známými. Sama popsala představu, podle níž chce přibližně půl roku trávit v USA a druhou polovinu roku v Evropě.
Takto nastavený kalendář může být pro partnerský život pořádně náročný. Dlouhé pobyty na různých kontinentech znamenají méně běžných společných dnů, složitější plánování i větší tlak na vzájemnou důvěru. Právě tady se může ukázat, jak pevné jsou základy vztahu Sámera Issy a Lucie Junkové. Lucy navíc nepovažuje domov za jedinou konkrétní adresu. Za domov označuje místo, kde má své blízké, cítí se bezpečně a může být sama sebou. Přesto připouští, že Amerika v jejím srdci získala mimořádně silné místo.
Lucie tedy nepopisuje Ameriku jako místo, kam by chtěla utéct před českým životem. Vnímá ji jako druhý domov, který se stal součástí její identity i pracovního uvažování. Právě proto její návrat nepůsobí jako krátká dovolená, ale jako návrat k části života, kterou nechce ztratit.
Současně ale zdůrazňuje, že Česko pro ni zůstává zásadní. Má zde práci, projekty, přátele i snoubence, se kterým svůj život pevně spojuje. Veřejně dostupný rozhovor však nezaznamenává konkrétní Sámerovu reakci na plánované rozdělení života mezi dvě země.
Konkrétní podoba jejich budoucího režimu zatím zůstává nejasná. Není známo, jak často bude Sámer za Lucií cestovat ani zda se bude podílet na jejích amerických aktivitách. Jisté je pouze to, že Lucie nechce jednu část svého života obětovat ve prospěch druhé.
Pro jejich vztah tak přichází období, které může být romantické i bolestivé zároveň. Zásnuby sice automaticky neznamenají společný život na jednom místě, vzdálenost však dokáže prověřit i páry, které působí sebejistě. O to větší pozornost nyní přitahuje otázka, jak si se změnou poradí právě Sámer a Lucy.
Zásnuby čeká test vzdálenosti
Pro Sámera Issu tak přichází chvíle, kdy se romantické zásnuby střetnou s realitou dvou kontinentů. Lucy nechce zahodit život, který si v Americe vybudovala. Zároveň tvrdí, že Česko pro ni zůstává důležité a má v něm práci, projekty i blízké lidi. To znamená, že žádné jednoduché stěhování z jednoho domova do druhého se zatím nekoná. Na stole je spíše vztah, který bude muset fungovat v rytmu odletů, návratů a dlouhých vzdáleností. Právě v takovém režimu se ukáže, zda zásnuby unesou tlak reality. Sámerova konkrétní reakce na plánovaný návrat v rozhovoru nezazněla. O to více prostoru zůstává pro otázky, které si mohou položit čtenáři i fanoušci páru. Lucy má jasno v tom, kam ji Amerika táhne. Teď bude nejzajímavější sledovat, jak si s její velkou životní změnou poradí láska.
