Ještě letos v červenci stál Jiří Štěpnička před kamerou a věnoval se práci, která ho provázela téměř celý život. Herec a režisér Tomáš Magnusek však při jejich společném natáčení zaznamenal změnu, jež ho zpětně zasáhla ještě silněji. Legendárnímu představiteli desítek divadelních a televizních rolí podle něj ubývala energie, kterou dříve nepostrádal. V rozhovoru pro bulvární portál eXtra.cz Magnusek přiznal, že ho Štěpničkova smrt velmi zasáhla. Se starším kolegou přitom pracoval pouhé tři měsíce před jeho odchodem.
Červencové natáčení spojilo přibližně dvanáct známých osobností a stejný počet spisovatelů. Součástí programu bylo také předčítání poezie. Magnusek si dobře pamatoval, v jaké kondici býval Štěpnička při jejich předchozích setkáních. Ještě v roce 2025 se společně zúčastnili dvou besed, na nichž herec působil velmi aktivně. Tentokrát podle režiséra chyběla jeho někdejší energie. Změnu popsal jako výraznou, aniž by se pouštěl do odhadů konkrétní zdravotní příčiny.
Přesto v Magnuskových vzpomínkách nezůstává pouze smutek.
Štěpnička si totiž dokázal uchovat svérázný humor a zálibu v drobných provokacích. Při jednom z jejich dřívějších společných vystoupení dokonce tančil s herečkou a tanečnicí Natálií Otáhalovou. Následně pobaveně poznamenal, že mladá kolegyně vůbec nepoznala, jak špatným je tanečníkem. Režisér připomněl také jeho obdiv k půvabným ženám a schopnost otevřeně komentovat všechno, co se mu líbilo nebo nelíbilo. Jakmile však přišla řeč na zesnulou manželku Janu, herec podle něj okamžitě zvážněl.
Právě ztráta životní partnerky představovala jednu z nejtěžších kapitol Štěpničkova soukromí. V roce 2023 se o ní otevřeně rozpovídal v pořadu Život ve hvězdách.
Zpravodajský portál TN.cz nyní připomněl jeho tehdejší přiznání, že po smrti ženy prochází velmi komplikovaným obdobím. Seznámili se ještě během studií a prožili spolu bezmála šedesát let. Štěpnička vzpomínal na její energickou a nekompromisní povahu, která vyvažovala jeho vlastní sklon k nejrůznějším výstřelkům. Vztah, který začal školními neshodami, nakonec vydržel téměř celý jejich dospělý život.
Ani osobní ztráty a přibývající zdravotní obtíže však nevymazaly mimořádnou stopu, kterou Štěpnička zanechal na českých jevištích. Od roku 1975 byl členem Činohry Národního divadla a během svého působení vytvořil téměř stovku divadelních postav. Jeho úmrtí 11. října ve věku 79 let potvrdilo také Národní divadlo. Pro televizní diváky zůstane nezapomenutelným hercem, pro filmové publikum pak také českým hlasem Harrisona Forda či Michaela Douglase.
Magnuskova vzpomínka dnes připomíná člověka, kterého veřejnost znala především jako výrazného umělce s nezaměnitelným hlasem.
Za jeho profesní autoritou však stál muž, který si rád dělal legraci, miloval svou ženu a dokázal mladší kolegy překvapovat i v pokročilém věku.
Červencové natáčení se pro Magnuska stalo jednou z posledních pracovních vzpomínek na herce, jehož dlouhá kariéra se krátce nato uzavřela. A právě obyčejné okamžiky společného setkání dnes získávají význam, který v době jejich vzniku nikdo nemohl předvídat.
