Český showbyznys miluje dokonalé tváře, pevné křivky a fotografie, na kterých čas jako by přestal existovat. Jenže za částí proměn nestojí pouze posilovna, kosmetika nebo šikovný make-up. Magazín LP-Life.cz připomněl několik známých žen, které postupně přiznaly zásahy plastických chirurgů či estetické medicíny – někdy dobrovolně, jindy až ve chvíli, kdy už jejich tajemství nešlo dál držet pod pokličkou.
Největší poprask vyvolala Dara Rolins – zvětšení prsou, opakované operace nosu, facelift, lifting krku a operace víček. Právě facelift měl původně zůstat její soukromou záležitostí. Zpěvačka proto zamířila na kliniku v Itálii, jenže tamní chirurg zveřejnil informace o zákroku dřív, než se k němu stačila postavit sama. Jak následně popsala pro iDNES.cz, zákrok mimo domov si vybrala právě kvůli většímu soukromí. Její tajemství tak neprasklo přiznáním, ale únikem z ordinace.
Úplně jinou disciplínu předvedla Alice Bendová – prsní implantáty, jejich vyjmutí, následná modelace a liposukce. U silikonových prsou dokázala mlčet neuvěřitelných čtrnáct let. Teprve když se rozhodla implantáty odstranit, přestalo mít smysl předstírat, že se nic nedělo.
Její největší tajemství nebyl samotný zákrok, ale délka, po kterou ho dokázala před veřejností držet stranou. Dnes o úpravách mluví podstatně otevřeněji a další zásahy do budoucna nevylučuje.
Výraznou kapitolou je také Andrea Pomeje – zvětšení prsou, opakovaná operace dekoltu, úprava nosu a botox. Sama přiznala, že dlouho chtěla, aby okolí její vzhled považovalo za čistě přirozený.
+1
fotek
Jenže první operace prsou se neobešla bez problémů a později musela podstoupit další zákrok. Nepříjemnou zkušenost zažila i s botoxem, po němž jí podle jejích slov kleslo obočí. Pro bulvární deník Super.cz popsala, že se následků snažila zbavit a další podobnou chybu už nechce opakovat.
Pokud někdo z českého společenského světa naopak žádnou tajnou hru nehraje, je to Eva Feuereislová – desítky plastických a estetických zákroků, opakované operace nosu, úpravy prsou i intimních partií. Sama o sobě používá přezdívku „Plastiq queen“ a počet větších operací odhadovala zhruba na čtyřicet. Podle vlastních slov do svého těla investovala přes milion korun, přičemž část zákroků měla získat formou barteru nebo je hradil někdejší partner. U ní není tajemstvím počet zásahů, ale spíš otázka, kde vůbec končí hranice mezi původním vzhledem a dlouhodobě budovanou podobou.
Bouřlivější cestu má za sebou také Hana Mašlíková – tři operace prsou. Poprvé chtěla výraznější dekolt, podruhé musela řešit poškozené implantáty a potřetí estetickou korekci asymetrie. Její případ ukazuje, že jedna návštěva operačního sálu nemusí znamenat definitivní konec celé kapitoly.
Později zvolila umírněnější velikost a otevřeně přiznala také používání botoxu. Za výslednou fotografií tak někdy nestojí jediný zákrok, ale dlouhá série rozhodnutí a oprav.
Z úplně opačného důvodu zamířila na plastickou chirurgii Aneta Krejčíková – zmenšení a modelace prsou. V jejím případě nešlo o honbu za větším dekoltem, ale o dlouhodobou fyzickou zátěž a nepohodlí. Po porodech se rozhodla pro zmenšení a modelaci, po kterých otevřeně mluvila o úlevě. Její příklad rozbíjí jednoduchou bulvární rovnici, podle níž každá plastika znamená touhu po větších rtech nebo prsou. Někdy je cílem přesný opak – ubrat, napravit a konečně se ve vlastním těle cítit pohodlněji.
Pak je tu krásná Lela Vémola – opakované zvětšení prsou, plastika nosu, zvětšení rtů, úprava víček a implantáty v pozadí. Se zákroky začala už velmi mladá a nikdy se netajila tím, že estetické úpravy bere jako součást péče o svůj vzhled. Podle vlastních vyjádření jich absolvovala tolik, že přesný počet už ani neřeší. V jejím případě tedy nejde o jedno odhalené tajemství, ale o proměnu, která probíhala veřejně a dlouhodobě před očima fanoušků.
Zajímavý obrat udělala Agáta Hanychová – operace horních víček. Dlouhá léta vystupovala proti výraznějším estetickým zásahům a zdůrazňovala, že stárnutí přijímá přirozeně. Nakonec ale sama jednu úpravu podstoupila. Nešlo o radikální proměnu obličeje, přesto její krok ukázal, jak snadno se může pevné „nikdy“ změnit na „proč ne“, když člověk začne vlastní vzhled vnímat jinak.
Do stejné debaty vstupuje Simona Krainová – botox, hydratační procedury a miniinvazivní zákroky, která naopak popírá, že by za jejím vzhledem stály klasické plastické operace. Veřejně uvedla, že nemá implantáty, výplně ani facelift, současně ale otevřeně mluví o pravidelné estetické péči. Právě tady se rozostřuje hranice, kterou bulvár tak rád kreslí černou fixou: co ještě znamená „přirozený vzhled“ a co už je výsledek moderní estetické medicíny?
Plastiky českých celebrit tak nejsou jedním příběhem o posedlosti dokonalostí.
U jedné ženy šlo o dlouho utajovaný implantát, u druhé o zákrok, který měl zůstat čistě soukromý, další potřebovala napravit zdravotní či fyzické potíže a jiná se ke všemu hlásí bez sebemenšího studu. Největším tajemstvím českého showbyznysu nakonec možná nejsou samotné operace, ale roky mlčení kolem nich.
A právě v tom spočívá nejsilnější paradox světa celebrit.
Veřejnost žádá dokonalost, ale jakmile zjistí, kolik práce, peněz, bolesti nebo chirurgických zásahů za ní stojí, dokáže být nemilosrdná.
Dara Rolins chtěla svůj facelift prožít mimo kamery, Alice Bendová dokázala o implantátech mlčet čtrnáct let a Andrea Pomeje dlouho toužila po dojmu, že za jejím vzhledem stojí jen příroda. Nakonec však všechna tajemství jednou narazí na realitu. V showbyznysu totiž můžete schovat jizvu pod šaty a otok za tmavé brýle, ale před veřejností se minulost ukrývá zatraceně těžko.
